1910 - 1948

Orel byl v naší obci (dříve Obce - Ochoz), založen v r. 1910.

Jednota Čs. Orla Obce-Ochoz vlastnila také svůj prapor (viz. obr.).

Po komunistickém puči 1948 tento prapor uschoval někdo z tehdejších členů. Dodnes se prapor nepodařilo nalézt.

Uvítáme od občanů, hlavně od potomků tehdejších členů kteří již nežijí, každou informaci, vedoucí k objasnění osudu tohoto praporu či k jeho nalezení.

ORLOVNA byla postavena v letech 1927 - 1930 Katolickými spolky Obce-Ochoz (spolek Lidový dům). Lidový dům - Orlovna, byl slavnostně otevřen 31. srpna 1930.

Po únorovém puči 1948 byla komunistickým režimem násilně ukončena činnost Čs. Orla i dalších Katolických spolků.

1993 - 2001

Fotogalerie: Otevření Lidového domu Orlovny  31. srpna 1930

(14. obrázků - slideshow)

Fotografie zachycují slavnostní průvod v den otevření LD - Orlovny v neděli 31. srpna 1930.  Průvod šel od kapličky v Ochozi, na dvůr Lidového domu - Orlovny v Obcích, kde se odpoledne konalo tělovýchovné a kulturní vystoupení členů Čs. Orla.

Trocha nedávné historie nikomu neublíží, aneb jak to bylo s Orlovnou

Po sametové revoluci, tehdy v celé společnosti, sílily tendence vrátit všem zabavený majetek tedy i spolkům kterým byl tento po roce 1948 násilně zabaven a většinou převeden do užívání obecních samospráv. Tak i u nás v naší obci sílily tlaky vrátit dům se sálem tehdy užívaným obcí, pod názvem Kulturní dům.

Obce tehdy byly zákonem vybaveny pravomocí, pokud o toto vrácení požádá existující i nově k tomuto účelu vzniklá nástupnická organizace, mají možnost do 31.12.1992 kdy končily restituční nároky, těmto organizacím majetky vrátit ve stavu v jakém se současně nacházejí. Tyto organizace měly však nárok pouze na majetek s inventářem, neměly nárok na zpětný nájem od roku 1948.

Tak se stalo, že vznikl, lépe řečeno znovuobnovil se a na Ministerstvu vnitra zaregistroval "Spolek Lidový dům" s tehdejšími zakládajícími členy: pánové, Šebestián Polák, Josef Blatný, Jaromír Petlach a Karel Hrazdíra. Tito lidé zasluhují zvláštního uznání, byli to oni kteří svým nadšením a příkladem oslovili další příznivce a vzniklá organizace Spolek Lidový dům se rozrostla v následujících letech asi na 45 členů.

Po převzetí majetku od obce v roce 1993 se tito členové spolku hned pustili do práce. Nedodělaný přístavek z nedávné minulosti bylo třeba dodělat, zaizolovat střechu přístavku proti dešti, (v přístavku stálo asi 1 metr vody), provést instalace, omítnout zdi, dodělat podlahy, provést odvodnění budovy atd. Členové spolku nikým finančně nedotováni, sami za vlastní peníze tyto opravy provedli, tak aby vznikly nové prostory náležející k sálu. Byla to doba nadšení, v přístavku vznikl dnešní bar a přístavek k sálu, který ovšem k původnímu účelu tj. rozšíření sálu neslouží. Nutno korektně také přiznat, že obec tehdy předala budovu s kvalitním novým nábytkem a opravenou podlahou s parketami a rozestavěným přístavkem.

Tehdejší schůze spolku byly vesměs pracovní, stal jsem se členem výboru spolku a pamatuji se tedy, že veškerá spolková činnost byla pracovního charakteru, jen občas se řešily pronájmy budovy organizacím pro kulturní účely. Příjmy z pronájmů samozřejmě nestačily a členové spolku, tento provoz i investiční potřeby dle svých možností finančně dotovali. Tak se stalo, že nadšení z vráceného majetku postupně opadlo, členové spolku se unavili, jakoby se opotřebovali a zaznamenal jsem i názory, že jsme budovu ještě měli nechat obci a ta by se o ni musela starat atd. S tímto stavem bylo třeba něco radikálního udělat, hrozilo totiž, že osmileté snažení skončí fiaskem.

Inicioval jsem tedy setkání s tehdejším poslancem za KDU-ČSL p. L. Šustrem, s cílem zajistit finanční prostředky na opravu střechy sálu kam prakticky neustále při dešti zatékalo, a na jejíž opravu už nebyly ani finance ani nadšení. Dostalo se mě ujištění, že slyšení je možné a to 8.5.2001 v Moutnicích, při slavnostním otevření a vysvěcení nového sportovního areálu při budově tamní Orlovny. Odjeli jsme tedy spolu s p.Richardem Horákem na tuto slavnost, kde na předjednaném setkání s p. poslancem L. Šustrem, jsme vyřešili možnosti jak na toto finanční krytí opravy střechy budovy dosáhnout.

V praxi to znamenalo, že využijeme existenci místní jednoty Orla, kterou v r. 1993 obnovil a vedl Jiří Peš, spolek Lidový dům sami rozpustíme, majetek předáme místní jednotě Orla, jednotu personálně posílíme, a tím vznikne prostor pro čerpání státních dotací na sport a tělovýchovu a obdobných dotací z výtěžku společnosti Sazka, jejímž je orelské hnutí, stejně jako sokolské hnutí akcionářem. Prostředky z výtěžku společnosti Sazka a příspěvky ze státního rozpočtu, se totiž právě prostřednictvím místních Orloven a Sokoloven v obcích naší republiky dostávají tímto do prakticky všem organizacím, které vlastní budovy tohoto tytu a vyvíjející alespoň nějakou činnost.

Následně pak věci dostaly rychlý spád: v červnu 2001 jsme rozpustili Spolek Lidový dům, posílili někteří z nás místní jednotu Orla, mohli jsme deklarovat, že jednotě budova po darovací smlouvě a převodu na katastru skutečně patří, a nezbylo nic jiného, než požádat poslance L. Šustra aby splnil co slíbil a zajistil podporu ze státního rozpočtu na dotaci střechy Orlovny. Všechno do detailu vyšlo a v ještě v témže roce byla střecha koncem prosince s celkovým nákladem 850 tisíc korun zhotovena. Postupně a také díky dobrým vztahům s p. poslancem se podařilo získat finanční prostředky na novou fasádu budovy, nové sociální zázemí, nové topení, okna, atd. vše v celkovém objemu dotací cca 2.800 000 Kč. Obec na tuto celkovou generální opravu budovy i přes protesty některých místních občanů kteří situaci vůbec nepochopili, přispěla částkou 20.000 Kč. Za těchto dvacet tisíc, byla ale naše obec zařazena do poslanecké iniciativy při čtení státního rozpočtu a byla jí následně ještě v témže roce 2003, přidělena dotace 3.000 000 Kč na opravu střechy a výměnu oken na budově naší mateřské školky. Osvětluji to proto, že kdyby protesty občanů opravdu tehdy zabránily obci darovat na Orlovnu 20.000 Kč, tak by obec peníze na školku z rozpočtu státu, vůbec neobdržela.

Celé toto povídání, tak jsem je zažil a jak si je pamatuji, jsem sepsal proto, že naše obec nedávno koupila za téměř 2.700 000 Kč budovu Sokolovny. Na tuto obecní investici se názory občanů různí a jsou mnohdy protichůdné. S ohledem však na potřeby našich občanů kteří tuto budovu využívají, byla investice sice správná, pravděpodobně nutná, ale nikoli nezbytná. Kdyby se totiž v TJ Ochoz u Brna našli stejně nadšení lidé jako v našem tehdejším spolku Lidový dům a následně v místní Orelské jednotě, založili by jednotu Sokola s nutnou registrací a s územním příslušenstvím k sokolské župě Vaníčkové, tak při minimálním počtu jen asi pěti členů nově založené jednoty mohli stejně čerpat státní subvence na opravu budovy jako Orlovna a ústředí Sokola by nikdy budovu do dražby nedalo. Obec by tedy v konečném součtu byla na kontě o téměř 2.700 000 Kč bohatší a ještě útulnější o opravenou a udržovanou budovu s fungujícím sociálním zařízením, se kterou by v budoucnu neměla žádné starosti. 

Stačilo k tomu málo, zaznamenat změnu doby, umět ji přijmout a umět se v ní orientovat. Ze zkušenosti však vím, že i to málo je pro někoho věc naprosto nepřekonatelná.

Ladislav Petlach - sekretář Orla, jednoty Ochoz u Brna

31. 1. 2010